POCHYBUJETE O SOBĚ? CO TÍM ŘÍKÁTE SVÝM DĚTEM?

Nejčastější pochyby, které od svých klientů slyším:

• "Nejsem dost dobrá máma/táta."

• "Měl/a bych vydělávat víc."

• "Jsem asi k ničemu. Vůbec to nedávám."

• "Potřebuji zhubnout."

• "Jsem průměrný/á v sexu."

• "Na nic víc nemám. Tak jsem asi spokojený/á."

První krok je zamyšlení se nad tím, proč tyto věty říkáme (ať už v hlavě, či nahlas). Je to proto, abychom zvenčí dostali ujištění, že to tak není?

• Např. říkám nahlas: "Nejsem dost dobrá máma." abych vyburcovala partnera k pochvale?

• "Nedávám to." Abych dostala pomoc?

• "Na to nemám." Aby mi někdo řekl, že za něco stojím?

Zkusme se zastavit a při těchto pochybách si upřímně říct:

Co vlastně chci skutečně říct? Umím se vyjádřit přesně?

Zastavit - stát. Klid. Jsem v pořádku. Už jsem ušel/la velký kus cesty... věřím, že tohle taky zvládnu.

Naše vnitřní pochyby samozřejmě děti vnímají velmi přesně a sami z nich cítí nejistotu. Nejistota vede k chaosu a k pochybám o nich samotných. Ani se nenadáme a naše malá zrcadla přijdou s větou:

• "Nejsem dost dobrý."

Jak to řeším já doma?

Jasně, že mám v sobě pochyby - ale o to více posiluji víru ve své kvality. Stejně tak u dětí.

Zapomeňte na rčení: "Samochvála smrdí" a začněte sebe i děti konstruktivně chválit. Ne za to, jací jsou - ale za proces, který vede k jejich cílům.

• "Skutečně jsi zamakal a ten test napsal skvěle. Gratuluji!"

• "Vidím, že se snažíš naučit novou píseň. Wow."

• "Tohle si ti báječně povedlo!"

• "Ten pudink je výborný, copak jsi tam dala za tajnou ingredienci?"

• "Ještě včera jsi hrál jen jednou rukou a dnes už hraješ na piano oběma! Skvělé!"

Pochvalte se. Nahlas a před svou rodinou. Nechte si zatleskat. Kupte si dárek. Rozkrojte dort. Bouchněte šampaňské. K úspěchům patří emoce, tak je netutlejte a ven s nimi.

Jsem na vás pyšná.